Nahlédnutí do ložnice a další DIY

Pokud naše ložnice právě nefunguje jako pelíšek pro mláďata, tak se mi tam vyjímečně podaří i vysát, na sluníčku prohřát peřiny a celkově tomuto pokoji dát glanc opravdové ložnice a té správné odpočinkové zóny :-D Moje snaha bývá totiž přibližně do pěti minut zlikvidována nanošením všeho možného od potravin po šroubováky. Matěji :-D

Dnes mě po návratu z procházky s kočárem čekal další dárek domácí výroby. Zrcadlo na líčení. Opravdu. Se zrcadly máme totiž odjakživa problém. Máme jedno nezarámované v dřevníku, které střídavě nosíme po zahradě, Jakub se u něj holí (on se holí málokdy, ale když už, tak je to veliký), já vymýšlím, kam ho pověsíme, ale vůbec nám vlastně nikam nepasuje. Blbej rozměr prostě... Dnes bylo slavnostně rozřezáno a vsazeno do s láskou vyrobeného dřevěného rámu. Kuba se dal do rámování a kromě obrovkého portrétu dětí, který jsem vám představila už v minulém příspěvku, oblékl i tohle zrcadýlko. Dřevo bylo opravdu potrápeno drátěným kartáčem, pak natřeno černým Eternalem, pak znovu přejeto pro změnu smirkem a nakonec, tramtaradá ... pozlaceno lístečkovým zlatem. Myslím, že se s tím zlatí také umělecké písmo. Povrch se na vybraných místech natře speciálním lepidlem a přes to se zkrátka přikládá ten "lísteček". Teď tady na mě Jakub volá, že prý má i měď, což mě dovedlo přímo do extáze a vymýšlím si už další věc, kterou opravdu nutně potřebuji "poměďit".

Jinak tedy naše ložnice je celá vedena velmi jemně a romanticky. Poslední dobou si hodně potrpím na starorůžovou, na vzory jako za našich babiček, pruhované peřiny, háčkované dečky a kytičky. K dokonalému štěstí mi chybí už jen rolety, které udělají absolutní tmu a lněné závěsy... Naštěstí Kuba proti mému vkusu nic nenamítá, ten totiž usne všude. I kdybych tam nalepila fototapetu s vodopádem či podobným tropickým výjevem a umístila vodní postel jako z Diskopříběhu...  Dvojky.

Dobrou noc ♥