DIY Stromečkový adventní kalendář

Přáli jsme si pro Matýska krásný adventní kalendář, který budeme obřadně vytahovat každý rok a budeme moci být kreativní při naplňování pytlíčků. Představte si tu svobodu, kdy můžete po totálně prozlobeném dni do pytlíčku pochystat tu malou, špinavou, naklíčenou bramboru... To bude taková nádhera :-D Předpokládám však, že čokoládičky, tetovačky a další drobnůstky budou převažovat. 

Chtěla jsem kalendář vyrábět z nějakého materiálu, který nám zbyl po letních dřevopracích. Včera jsme uklízeli dřevník a na zemi bylo naskládáno ohromné množství odřezků palubek, ze kterých se dělal strop a zbyly nám tam chudáci jen tak na zatápku. A to je škoda...

Během toho, co jsme se tam v tom binci popelila, začala jsem si ty palubky cvičně skládat do "stromečku", zkrátka jako parkety v tělocvičně. Povídám Jakubovi: "To vypadá jako fakt pěknej stromeček. Kdybychom to takhle trošku seřezali a nacvakali k sobě, mohl by to být pěkný podklad toho kalendáře." 

Neváhal, hned vytáhl pilu a šlo se na to. Seřízli jsme 10 "šipek", natloukli je na staré prkno, a k tomu vyrobili kmínek z jednoho malého špalíčku z hromady na topení. Pak už stačilo jen obrousit hrany, přicvaknout vánoční hvězdičku, natlouct 24 malých hřebíčků a navěsit pytlíčky. 

Stromeček visí na zdi a rozhodli jsme se, že ho budeme naplňovat postupně, den po dni a pytlíčky postupně sundavat, ať si ten malej skřítek dokáže představit, jak se ty Vánoce poooomáááálůůů blíží. Už teď totiž každý den asi stokrát odpovídám na otázku, zda Ježíšek už letí a má tu žábu. Rozumějte Vibrační pěch na udusávání země po výkopových pracích, což je velké přání našeho synka....

Teď to tu mám opravdu moc hezký

"Maminko, teď to tu mám opravdu moc hezký."

"Říkáš, jo?"

"Jo, táta udělal krásnej pruhovanej strop a máma udělala Sněžku."

Aneb pokojíček, jak vypadá dnes, pro téměř čtyřletého pomocníka, který mi navíc bylo (svátečně) dovoleno jakš takš poklidit a nafotit.

Stejně jako všechno ostatní, změna od podlahy ke stropu, s výhledem do pole (když je šťastný rok ne do řepkového) v ceně.

Šoupačky do ložnice

V předchozím příspěvku jsem vám popisovala a na fotografiích představila, jak vznikal náš obývák od podlahy ke stropu. Myslím si, že Kubovi "šoupačky" si zaslouží samostatný příspěvek, neboť jsou prostě takovým jeho dalším dítětem a srdcovou záležitostí.

Takže ve stejnou dobu, co Kuba postupně tvořil ten nádherný dřevěný strop, dveře do programu tak nějak přirozeně zapluly. Znáte to, něco se podaří a chcete víc :-D

Absolutně jsem se nadchla pro ořechový odstín dřeva, sáhla po lazuře od Luxolu, protože se mi už několikrát práce s její olejovou konzistencí osvědčila, a opět jsem neprohloupila. Jelikož kuchyňské dveře vypadaly tak trochu nemastně a neslaně, tak během přípravy těch ložnicových jsem si poprosila o odmontování kuchyňských, a ty dostaly také nový kabátek. Ořechová lazura dřevu opravdu sluší. Nádherně vynikla kresba a navíc je povrch jakoby saténový... A po měsíci používání vypadá stále super.

Mezitím se pomalu, ale jistě, začaly z jednotlivých prken skládat nové dveře. Kuba si vyrobil stahovací konstrukci, která mu prkna před definitivním spojením k sobě pěkně držela.

Já jsem vzhledem k pokročilému těhotenství spíš na okrasu, tak jsem se vrhla alespoň na to natírání. To je zkrátka moje :)

Na pojezd a závěsy pro kolečka byl použit materiál, který zbyl ještě z výroby dveří prvních, stejně tak černá matovka pro nástřik.

Jedním z největších ořechů bylo ale vymyslet, jak dveře zabezpečit proti vyklouznutí z pojezdů, pokud je bude svým krapet drsňáckým způsobem používat i malé dítě a jeho neopatrná (hahaha) matka :-D Koupili jsme kolečka u Kondora (hutní materiál). Mají hodně hlubokou drážku a pokud počítáme s tím, že mezi závěsem a samotnými dveřmi nebude žádná mezera, je prakticky nemožné je vysadit. Minimálně jedno kolečko se pro vysazení dveří musí odmontovat.

Dalším bodem zabezpečení byla nutnost nějaké zarážky, která zabrání tomu, aby dveře při prvním zavření odjely a sjely z celé konstrukce. V kuchyni to máme vyřešené tak, že Kuba na každou stranu kolejnice vyvrtal dírku a přidal šroubek navíc, který dveře, vzhledem ke své hmotnosti, nepřeskočí. Tady je udělaná trochu masivnější zarážka (na fotkách to uvidíte).

Poslední věcí, která se musela vyřešit, bylo kývání dveří.... Na spodku dveří je navrtaný uzounký "u" profil, který jezdí pro změnu v jakémsi "elku" umístěném úplně zkraje zdi před dveřním otvorem. Zkrátka a dobře, tyto dvě věcičky do sebe zapadají a dveře drží na místě...

Tak tady je máte. Budeme rádi za komentáře i případné dotazy.

K+A