Vánoční stromeček vlastními silami



Což takhle se projít zimní - no dobře, tak relativně slunečnou a blátivou přírodou - a vybrat si z tisíce ten svůj nádherný a nejsympatičtější stromeček? Vyhnout se frontám u metra, obchoďáku... Navíc si ho uříznout? V Čechách již několik let existuje pár míst, kde je tento sen možné uskutečnit. Říká se jim plantáže vánočních stromečků a zrovna jedna úžasná je kousek za Nymburkem - ve Stratově.

Nejprve několik tipů, které jsme během dopoledne posbírali. Vezměte si do auta holínky, do kterých se přezujete. Okolo celé plantáže jezdí traktor s valníkem a zanechává za sebou asi 5 metrů širokou a 5 metrů hlubokou blátivou brázdu :-D Bude se hodit i pilka, či motorová pila a pracovní rukavice. Pokud si však nářadí nevezmete anebo zapomenete, nezoufejte, po plantáži se potuluje několik sličných dřevorubců náležitě vybavených motorovkami. Jdete prostě za sluchem...

Když přijíždíte na místo, překvapí vás ohromný prostor zaplněný tisíci a tisíci jedliček a smrčků ve velikosti zhruba od 150 cm do 5 metrů. Mezi nimi se nenápadně trousí lidé, mají sebou pilky, hodně dětí a barevné čepice :) Zaparkujete prostě někde, kde je vhodné místo. Na výběr je buď autobusová zastávka anebo zákaz vjezdu :)

Na místě se určitě nic kromě stromků neprodává, záchod tu také nečekejte, takže vzhůru na plantáž a pozor na všudypřítomné malinké pařezy, které se tu během let nahromadily, ať nezakopnete


Vyberete, uříznete, odvlečete na místo balení a placení a je celý váš. Cena je opravdu příznivá, budete mile překvapeni!

My jsme našli krasavici, jedličku, skoro třímetrovou, konečně využiji potenciál našich vysokých stropů. Jen jsem narazila na menší problém, a to počet vánočních ozdob. Doteď jsme zdobili jen takové metrové usmrkánky :-D Kdyžtak budu ráda za tipy na krásné vánoční ozdoby. Ať už koupi anebo výrobu.

A+K+M

PS: Ve Stratově je možné si takhle pořídit stromeček jen 2 dny v sezóně. Bylo to dnes dopoledne a další termín je příští sobotu 16.12., taktéž dopoledne. Nezmeškejte!!!!
















DIY Stromečkový adventní kalendář


Přáli jsme si pro Matýska krásný adventní kalendář, který budeme obřadně vytahovat každý rok a budeme moci být kreativní při naplňování pytlíčků. Představte si tu svobodu, kdy můžete po totálně prozlobeném dni do pytlíčku pochystat tu malou, špinavou, naklíčenou bramboru... To bude taková nádhera :-D Předpokládám však, že čokoládičky, tetovačky a další drobnůstky budou převažovat. 

Chtěla jsem kalendář vyrábět z nějakého materiálu, který nám zbyl po letních dřevopracích. Včera jsme uklízeli dřevník a na zemi bylo naskládáno ohromné množství odřezků palubek, ze kterých se dělal strop a zbyly nám tam chudáci jen tak na zatápku. A to je škoda...

Během toho, co jsme se tam v tom binci popelila, začala jsem si ty palubky cvičně skládat do "stromečku", zkrátka jako parkety v tělocvičně. Povídám Jakubovi: "To vypadá jako fakt pěknej stromeček. Kdybychom to takhle trošku seřezali a nacvakali k sobě, mohl by to být pěkný podklad toho kalendáře." 

Neváhal, hned vytáhl pilu a šlo se na to. Seřízli jsme 10 "šipek", natloukli je na staré prkno, a k tomu vyrobili kmínek z jednoho malého špalíčku z hromady na topení. Pak už stačilo jen obrousit hrany, přicvaknout vánoční hvězdičku, natlouct 24 malých hřebíčků a navěsit pytlíčky. 

Stromeček visí na zdi a rozhodli jsme se, že ho budeme naplňovat postupně, den po dni a pytlíčky postupně sundavat, ať si ten malej skřítek dokáže představit, jak se ty Vánoce poooomáááálůůů blíží. Už teď totiž každý den asi stokrát odpovídám na otázku, zda Ježíšek už letí a má tu žábu. Rozumějte Vibrační pěch na udusávání země po výkopových pracích, což je velké přání našeho synka....













Teď to tu mám opravdu moc hezký

"Maminko, teď to tu mám opravdu moc hezký."
"Říkáš, jo?"
"Jo, táta udělal krásnej pruhovanej strop a máma udělala Sněžku."

Aneb pokojíček, jak vypadá dnes, pro téměř čtyřletého pomocníka, který mi navíc bylo (svátečně) dovoleno jakš takš poklidit a nafotit.

Stejně jako všechno ostatní, změna od podlahy ke stropu, s výhledem do pole (když je šťastný rok ne do řepkového) v ceně.










Šoupačky do ložnice


V předchozím příspěvku jsem vám popisovala a na fotografiích představila, jak vznikal náš obývák od podlahy ke stropu. Myslím si, že Kubovi "šoupačky" si zaslouží samostatný příspěvek, neboť jsou prostě takovým jeho dalším dítětem a srdcovou záležitostí.

Takže ve stejnou dobu, co Kuba postupně tvořil ten nádherný dřevěný strop, dveře do programu tak nějak přirozeně zapluly. Znáte to, něco se podaří a chcete víc :-D

Absolutně jsem se nadchla pro ořechový odstín dřeva, sáhla po lazuře od Luxolu, protože se mi už několikrát práce s její olejovou konzistencí osvědčila, a opět jsem neprohloupila. Jelikož kuchyňské dveře vypadaly tak trochu nemastně a neslaně, tak během přípravy těch ložnicových jsem si poprosila o odmontování kuchyňských, a ty dostaly také nový kabátek. Ořechová lazura dřevu opravdu sluší. Nádherně vynikla kresba a navíc je povrch jakoby saténový... A po měsíci používání vypadá stále super.

Mezitím se pomalu, ale jistě, začaly z jednotlivých prken skládat nové dveře. Kuba si vyrobil stahovací konstrukci, která mu prkna před definitivním spojením k sobě pěkně držela.

Já jsem vzhledem k pokročilému těhotenství spíš na okrasu, tak jsem se vrhla alespoň na to natírání. To je zkrátka moje :)

Na pojezd a závěsy pro kolečka byl použit materiál, který zbyl ještě z výroby dveří prvních, stejně tak černá matovka pro nástřik.

Jedním z největších ořechů bylo ale vymyslet, jak dveře zabezpečit proti vyklouznutí z pojezdů, pokud je bude svým krapet drsňáckým způsobem používat i malé dítě a jeho neopatrná (hahaha) matka :-D Koupili jsme kolečka u Kondora (hutní materiál). Mají hodně hlubokou drážku a pokud počítáme s tím, že mezi závěsem a samotnými dveřmi nebude žádná mezera, je prakticky nemožné je vysadit. Minimálně jedno kolečko se pro vysazení dveří musí odmontovat.

Dalším bodem zabezpečení byla nutnost nějaké zarážky, která zabrání tomu, aby dveře při prvním zavření odjely a sjely z celé konstrukce. V kuchyni to máme vyřešené tak, že Kuba na každou stranu kolejnice vyvrtal dírku a přidal šroubek navíc, který dveře, vzhledem ke své hmotnosti, nepřeskočí. Tady je udělaná trochu masivnější zarážka (na fotkách to uvidíte).

Poslední věcí, která se musela vyřešit, bylo kývání dveří.... Na spodku dveří je navrtaný uzounký "u" profil, který jezdí pro změnu v jakémsi "elku" umístěném úplně zkraje zdi před dveřním otvorem. Zkrátka a dobře, tyto dvě věcičky do sebe zapadají a dveře drží na místě...
















Tak tady je máte. Budeme rádi za komentáře i případné dotazy.

K+A

Obývák, kde už návštěvám nadále nepadají kamínky na hlavu...

Dnes to bude trošku delší článek, takže se pohodlně uvelebte a začtěte. Třeba někoho navnadíme k té velké změně, kterou by si doma přál už nějakou dobu udělat.

Obývák čekal na svoji finální podobu.... no dlouho :) Původně se jednalo o dva pokoje. Prostřední pokoj - nebo tedy spíš pokojík domu - sloužil jako maličký obývák. Byla tu kachlová kamna, troje dveře, 10 metrů čtverečních, a když se zatopilo, tak teplota rázem vyskočila ke 30 stupňům. Bohužel jen v tomto pokoji. Vedle byl druhý pokoj, podstatně větší, než ten "topný", ale byl zoufale opuštěný a nevyužitý... Z druhé strany je vchod do původní poměrně velké ložnice, nyní dětského pokoje. Naštěstí jsme se sem nastěhovali v zimě, na sněhu, přímo uprostřed topné sezóny, takže jsme poměrně rychle a logicky přišli na řešení. Vybourali jsme příčku, která rozdělovala tyto dva pokoje a postavili novou, která z nyní ohromného prostoru ubrala 1/4 o rozloze 12 metrů čtverečních a dovolila vzniknout úžasné ložnici s oknem do zahrady.

Teď zpětně mi to zní jako pohoda a zábava, ale ono se říká, že lidský mozek má tu schopnost, že nepříjemné události vytěsní a zasune do toho nejzapadlejšího šuplíku vědomí... Tak tedy jen krátce...

Když si vzpomenu na bourání příčky a na to, jak jsme babičky s kočárkem uprostřed února poslali na celý den do světa... Odnosit na zahradu asi 2 tuny cihel, do odpoledne stihnout celý dům uklidit, 100 krát vyluxovat, díru po zdi zabezpečit a večer zde normálně spát, ještě teď mě zabolí kostra. S ročním mimčem to je výzva, ale byla by to výzva i s nyní čtyřletým, protože ten se pro změnu potřebuje do všeho aktivně zapojit a to kango by měl zřejmě na starosti on...

Změnilo se tu vše. Od dispozice, přes podlahy, opravu zdí, vyřezání starého nepoužívaného topení, no a  kdo ví, co ještě. Jakub si šíleně máknul a já jsem se nauklízela na několik životů dopředu. "Dobrý, můžeš to smést", "Fakt jo?", "No jasně, je hotovo", "Počkej a co je zase tohle?", "No já jsem ještě musel tady něco dokopnou, nevejde se mi tam todlencto.", "Tak počkej, musím zase vysypat vysavač","Kde je ten smeták","Zajeď pro folii", "Au, moje ruka" a takhle 100x dokola... Do totálního zblbnutí. Ale bylo to skvělý...

Posledním krůčkem bylo obložení stropu. bála jsem se, že to bude strašně náročné, práce se natáhne na měsíc, nebude to držet, bude to padat... Ale naopak, šlo to skvěle... Už asi víte, že jsme si zamilovali dřevo ve všech podobách, takže jsme opět zvolili nádherný a voňavý severský smrk. Materiál kupujeme u Artisan dřevoprodej a musím teda říct, že kvalita je nepřekonatelná. Samozřejmě musíte brát dřevo s označením kvality "A".

Zároveň můžete v galerii okouknout nové šoupačky do ložnice, které jsme tvořili v minulém týdnu. Vydají za samostatný článek na blogu, takže někdy příště :)

Tak se konečně podívejte na fotogalerii již hotového pokoje a na konci bude ještě něco z období budování.










Malá ukázka obkládání stropu. Podhledové kazety jsme se nakonec rozhodly nechat. Přeci jen, není to žádná váha a ještě trochu odizolují zatím neobydlenou a studenou půdu. Konstrukce pro obložení je na závěsech, které se používají při obkládání sádrokartonem. Původní strop byl křivý, přeci jen dům stojí 90 let a navíc se jedná o spojení dvou pokojů







Sláva, našla jsem fotografii z prvních dnů po nastěhování. Tady je pěkně vidět ta původní příčka.


Z druhé strany.


A po vybourání




Dobrý ne? A víte, co bude největší sranda? Až budeme do toho stropu vyřezávat díru pro nové schodiště na půdu. V plánu jsou velké věci... Ale to chvíli počká :-D Teď si budu užívat čistoty a nicnedělání. Zase do víkendu, než nás něco dalšího napadne...

A+J