Jak se žije ve Westerosu aneb stavba kurníku


Když jsem v loňském roce nenápadně začala nadhazovat, že by bylo přeci príma mít vlastní šťastné slepice, ze kterých kápne občas i nějaké to vajíčko, jelikož na míchaná vajíčka na másle se závěrečným několikerým pootočením mlýnku na pepř, nedáme dopustit, tak trochu jsem si myslela, že to možná zůstane raději jen u těch plánů... Přeci jen, je to starost navíc, sem tam práce, když se na to kašle, tak to začne smrdět... Ale co, máme zahradu, zdravý ruce, rozšiřujeme rodinu o další strávníky a jako praví ex-pražáci přímo s nadšením vypěstujeme každý lísteček a prasklý rajčátko. 

Jak tedy začít? Plánem. Detailním... Co od chovu slepic chceme? Chceme je množit? Budou nám lítat po zahradě a budeme je muset ráno pouštět a večer zavírat? Máme na to místo? Takže... Chceme pár vajíček, radost z nových sousedů, pokecat si s drůbeží a možná, když to půjde, chov rozšířit... Na zahradě zatím běhat nebudou - vzhledem k dalšímu osazenstvu v podobě dvou tryskových terriérů, by to pro slepice nemuselo už v prvních dnech života u nás dopadnout dobře.

Na internetu najdete asi milion tipů a rad, čím krmit, čím podestýlat, jak často měnit to či ono... Můžete si tam koupit hotový kurník. 

Jak už jste si mohli všimnout, tak Kolouchovi raději vymýšlí a staví a dělají věci po svém...

Nahlédněte do následujících fotografií, na konci se trošku rozepíšu o tom, co jsme ke stavbě potřebovali, jak zabezpečovali proti vetřelcům a celkově jak jsme se snažili vytvořit slepičí pohodu...
















Základem celé stavby byl spodní výběh s výškou "ohrady" 80 cm a plochou 4 m2. Slepice se doufám nebudou bouchat do hlavy, až dorostou té definitivní velikosti. Ohrádka se dá dlouhonohým jedincem poměrně snadno překročit a zároveň ty krátkonohé nechá v bezpečném dosahu od hloupých nápadů typu "pustím jim tam psy a uvidíme, co se stane".

Na celé konstrukci je s pomocí osb desek a latí vybudován dvoupokojový kurník se spodním vchodem. Na úplně první fotce je k vidění žebřík, po kterém holky stoupají nahoru. Levá část kurníku má odklápěcí střechu a zároveň je to hnízdo pro snášení vajec a tedy i jednoduchý přístup k nim. Celý kurník je zateplen pěnovou izolací. Podlaha je kromě osb desky chráněná silnou folií a navíc super nezničitelnou střešní izolací. Střechu jsme udělali z asfaltových samolepicích pásů. Plot ohrádky je opatřen pletivem. Každý se mě ptal, jak to uděláme, aby nám tam nevlítla kuna, lasička, káně anebo dinosaurus? Celkem jednoduše. Vyrobili jsme jednoduchý sundavací poklop z latí a pletiva, takže vznikla jakási voliéra. Káňata už pomalu vzdala to neustálé kroužení nad naší zahradou.

Pokud se vám líbí barva dřeva, tak vězte, že to je obyčejná tenkovrstvá lazura Luxol v odstínu oregonská pinie. Pracovalo se mi s ní mnohem lépe než s 5x tak drahými lazurami a zatím stále krásně drží.

A kdopak že to žije ve Westerosu? No přeci Cercei, Sansa, Arya a Daenerys :) Za komentáře Vám moc děkujeme...





1 komentář:

  1. Zdravím Anet a Kubu :),
    parádní věcičky děláte. Ten kurník je pecka, zrovna uvažuju, jak ho u babičky upravit...Pěkná inspirace.
    Mějte se, a třeba se někdy někde i potkáme. Jirka Urban

    OdpovědětVymazat