Náš dům je dědeček. Trpěl již několika chorobami a během těch let se na něm stihlo vyřádit ještě několik šikovných řemeslníků. Loni touto dobou jsme k němu tahali fungl nový městský vodovod a při té příležitosti dostal i novou kanalizaci. Trávicí soustava tohoto pána tu sice nějaká byla, avšak byla vedena zcela originálně a způsobila nám nemalé potíže... Nicméně k věci... Střecha bylo velké téma a několik týdnů (ehm... měsíců) se u nás skloňovalo ve všech pádech, až se mi zdá, že se spolu ani normálně bavit nedokážeme. Nakazila jsem tím i naší mámu, která teď prakticky vůbec nevnímá, kudy chodí, ale velmi přesně ví, kdo má jaký druh krytiny, proč si sakra ty lidi z toho nečistí ty lišejníky, ten má křivý krovy, tohle je falcovka?, hele bramac atakdále, atakdále, neustále :-D
Přináším vám fotogalerii té sakra špinavé a sakra těžké práce. Jste li odvážní a chcete se do toho pustit sami, velmi si to dopředu promyslete a naplňte lékárničku či ledničku libovolnými uklidňováky...
Víte, ono se totiž dnes už finišuje, to znamená, že když ten nahoře (na střeše, čili Jakub a pomocník Jura) dá, zítra to bude opravdu, ale opravdu hotovo a krásný.
Hezký horký den ♥
