Veverčák Lojza ♥


O víkendu, když u nás byla na návštěvě mamka a jako obvykle jsme se chystali, že ji s dětmi půjdeme vyprovodit, jsem dostala spásný nápad, že vlastně před celou rodinou nakamufluju, že jdu jen s odpadky a uklidit hračky na zahradě, a s mámou vyrazím sama. Nenápadně jsem se tedy před dětmi vyplížila a po ohromném okruhu přes několik okolních okresů a vyprovodění mámy na vlak, jsem se vracela naší již známou cestou okolo rybníka Benešáku. 

Zrovna, když jsem (přísahám) přemýšlela o tom, jak se louskají lískové ořechy, kterých mám ve spižírně celou velkou sklenici, jsem na druhém břehu rybníka potkala souseda, kterému z kabátu čouhalo cosi rezavého. Veverka. Normální maličkatá veverka na vodítku, plná kapsa vlašáků, babí léto... Pár kiláků v nohách... Neskutečný...

S pánem se od vidění známe vlastně už od doby, co jsme se do Dobřichova přistěhovali, ale netušila jsem, že má takovouhle zvláštní zálibu. Zkrátka takovou, že když najde něco opuštěného, buď to vypiplá a pustí na svobodu, anebo si ho ta drobotina zamiluje a zůstane s ním. Jako třeba Lojza.

A jak k němu přišel? Při kácení stromů našel hnízdo. Pro všechny Lojzovi sourozence už bylo pozdě, ale tenhle polomrtvej 5 dkg čumrdlík dostal druhou šanci. 

Asi vám musí být jasné, kde skončila celá sklenice ořechů a že už jsme u Lojzi byli s celou rodinou na návštěvě... Tak se taky potěšte...






5 komentářů:

  1. To je miláček. Krásné fotky a ta příhoda :)

    OdpovědětVymazat
  2. No tedy! Ten Lojzík je vážně krásný. To by naše šestiletá kukačka koukala. Miluje je! Na návštěvu bychom šly též. Mějte se moc prima.

    OdpovědětVymazat